1) Johane, jaká byla tvá očekávání, se kterými jsi odjížděl na šampionát?

Určitě jsem se chtěl zúčastnit takového závodu, protože to bylo první oficiální mistrovství světa a doufal jsem v postup do nedělního finále. To pro mě bylo hlavní.

2) Když jsi viděl početné startovní pole v rámci evropského šampionátu, věřil jsi, že postoupíš mezi prvních deset jezdců a tím do nedělního světového finále?

Ze začátku to vypadalo, že to nebude úplně lehké. Ale nakonec jezdci často kazili své kvalifikační jízdy, takže se pro mě dost zvýšila šance v postup, neboť já jsem své jízdy zajel poměrně dobře.

3) Jaké byly tvé pocity po zajetých kvalifikačních jízdách? Tušil jsi úspěch na postup?

Až na pár chyb, kdy jsem nevrátil triky, které mám jinak docela najisto, jsem byl se svými jízdami poměrně spokojený. Takže jsem si říkal, že bych do toho desátého místa mohl skončit.

4) V první desítce nejlepších evropských jezdců nakonec skončili tři Češi. Bereš to jako úspěch české scooteringové scény?

Ano, je to určitě úspěch. Protože opět dokazujeme, že na to, jak jsme malá země, vynikáme ve sportech všeho druhu.

5) Pojďme se nyní věnovat tomu hlavnímu a tím je světový šampionát. Jak jsi se připravoval na nedělní světové finále? Nějaké triky, fígle, rituály, vyhýbání se kanálům?

Moc jsem to nehrotil. Jediné důležité pro mě bylo se pořádně vyspat, protože po sobotním ježdění jsem byl už dost unavený. Potřeboval jsem nabrat energii na druhý den. Ráno jsem se vzbudil ve stavu, kdy jsem si říkal, že už nemůžu nic odjet. A nakonec jsem v jízdách ještě dělal nové triky.

6) Ve světovém finále se utkalo 45 nejlepších světových jezdců, do úzkého finále pak postupovalo pouhých 15 jezdců. Měl jsi vůbec motivaci postoupit do top 15 anebo jsi bral jako úspěch už samotnou učást ve světovém finále?

Za úspěch jsem bral už postup do nedělního finále. A když jsem viděl všechny jezdce, kteří tam jsou, tak pro mě byl postup do top 15 nesplnitelný úkol. Ještě vzhledem k mé únavě.

7) Po první kvalifikační jízdě jsi byl na 13. místě, tedy postupovém místě. Co to udělalo s tvojí psychikou (kromě nadšení)? Jakou taktiku jsi zvolil pro druhou jízdu. Jistota nebo naopak risk?

Tomu se mi nechtělo věřit. Zdá se, že porota velmi dobře ohodnotila mé technické triky. Pořád zde ale bylo to, že ve druhých jízdách mohli jezdci zajet jízdu mnohem líp a tím mě posunout třeba až na dvacáté místo. Svojí druhou jízdu jsem chtěl zajet podobně, ale s technicky náročnějšími triky. Jízda se mi už bohužel tolik nevydařila, takže se bralo bodové skóre z mé první jízdy. Nakonec jsem postoupil z patnáctého postupového místa a byl nadmíru spokojený.

8. Účast v úzkém finále 15 nejlepších světových jezdců vyšla. A tedy obrovský úspěch. Co se ti honilo hlavou před závěrečnou finálovou jízdou?

Po spatření většiny rozklepaných riderů jsem chtěl závěrečnou jízdu zajet hlavně v klidu. Bral jsem to tak, že hůře jak patnáctý už neskončím a pořád to pro mě bude ohromný úspěch.

9) Když se nyní s odstupem času podíváš na svoji finálovou jízdu, co bys nyní udělal jinak?

Jízdu bych zajel asi pořád velmi podobně. Kdybych nespadnul při fs boardslidu do doubletailwhipu, tak by byla moje jízda bezchybná 

10) Nakonec to bylo úžasné 12. místo. Dochází ti vůbec, že jsi dvanáctý nejlepší jezdec planety současnosti? A že jsi zajel i takovou hvězdu, kterou bezesporu je Coedie Donovan?

Je to pro mě určitě obrovský úspěch. Nevím, jestli se ještě někdy v životě umístím lépe. Myšlence, že když jsem začínal jezdit, tak pro mě byl Coedie největším vzorem a nyní ho dokážu zajet na závodech, bych nikdy neuvěřil.

11) Podle všech dostupných měřítek světovému finále kralovali jezdci Austrálie a USA. Ty jsi byl jediný jezdec z kontinentální Evropy, který se dostal do top 15. Čemu přičítáš dominanci Ausíků a Amíků?

Určitě je to jejich podmínkami na ježdění. Mají obrovské skateparky, tréninkové haly a celý rok poměrně vhodné počasí na ježdění. A také jich je mnohem víc než Evropanů.

12) Co tě na šampionátu nejvíce překvapilo? Jak pozitivně, tak negativně?

Překvapilo mě, že se na takovémto závodě pojede kategorie Amatéři. Nějak se mě to nedotklo, protože bych stejně netrénoval v parku, ale je to zvláštní. Jinak jsem byl se vším víceméně spokojený.

13) Jaké jsou tvé plány na příští tři měsíce?

V příštích třech měsících se budu muset více věnovat škole a konečně si zase zajezdím na horách. Nyní bych to shrnul jako konec sezóny.

14) Je něco, na co jsem se nezeptal, ale měl?

Řekl bych, že ne. Zodpovězeno bylo z mé strany snad vše. Děkuju za rozhovor.